Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013). Otto, který se narodil a žil v Ostravě, po okupaci Československa uprchl do Polska, kde vstoupil do formujícího se československého legionu, s nímž upadl do ruského zajetí. Jako příslušník 11. čs. pěšího praporu – Východního se účastnil obrany obléhaného Tobruku a po ustavení 1. čs. samostatné obrněné brigády a dalším výcviku v Británii bojoval o Dunkerk. Po těžkém zranění a rekonvalescenci se jako styčný důstojník vrátil do vlasti v rámci postupující americké armády. Název knihy odkazuje k Ottovu přesvědčení, že když už je člověk na světě, má se snažit žít tak, aby po sobě něco dobrého zanechal, alespoň malé „znamení v kameni“. Proto se snažil osobně přispět k tomu, aby po světové válce Československo stálo na straně vítězů a stalo se opět samostatným státem.