Vzpomínky popisují, jak drsný život měl František Tureček v mládí, během začátku a v průběhu 1. světové války. Zahrnují jeho školní léta v obecné škole, následuje měšťanka, kterou ukončil ve čtrnácti letech. Vzhledem k povolávání dospělých mužů do armády, vykonává na vesnici, kde žije, funkci tajemníka a zároveň obecního bubeníka. Následují jeho učednická léta u německy hovořícího zahradníka. Zlom pro něho nastal v lednu 1918. Je odveden do armády. Vzhledem k tomu, že uměl německy, je zařazen do poddůstojnické školy. Po jejím absolvování a vytvoření marškumpanie cestují do Kyjeva, kde je jejich mateřský 119. pluk. V Rusku ale nezůstanou a jsou převeleni do Itálie. Na cestě do Itálie prožil ve vlaku své 18. narozeniny. Při pochodu na stanoviště se dostávají do dělostřeleckého přepadu. Vidí kolem sebe hrůzy války. Podaří se jim schovat se do úkrytů zhotovených ve skalách. Zažijí plynový útok. Je vysílán na hlídky a s velkým štěstím je přežívá. Prvního listopadu se fronta hroutí. Jsou z hor Italy eskortováni do zajateckého tábora. V prosinci 1918 vstupují do československých legií a očekávají brzký návrat z Itálie do vzniklého Československa.