Vůdcové lidstva a jeho svůdci jsou posledním a nejdůležitější dílem Lva Borského, korunou jeho třicetiletého bádání v oblasti politické filosofie a civilizační prognózy. V této práci z roku 1934 předvídá příchod nezadržitelné demografické krize Evropy a Západu. Příznaky úpadku vidí v přílišné kulturnosti a blahobytu, které vedou k společenskému uvolnění a nihilismu. Jako lék na nemoc civilizačního stáří předepisuje mužné ideály, militarismus, početné rodiny, podporu venkova a v neposlední řadě omlazování vymírajících národů integrací příslušníků mladších, příbuzných etnik. PhDr. Lev Borský, narozený v roce 1883, byl českým novinářem a politikem, předním zastáncem české samostatnosti. Za první světové války se zúčastnil domácího a zahraničního odboje, následně byl prvním velvyslancem ČSR v Římě. Po návratu do vlasti ostře kritizoval politiku T. G. Masaryka a Edvarda Beneše, působil jako žurnalista i jako profesor diplomatiky. Za protektorátu se mu stal osudným jeho židovský původ: zemřel v roce 1944 v Osvětimi. Borský ve Vůdcích lidstva a jeho svůdcích přichází s autentickou dobovou odpovědí na Zánik Západu Oswalda Spenglera. Kvůli zdůrazňování možnosti konfliktu mezi lidskými rasami upadl na dlouhá léta do nemilosti a zapomnění. Přesto se jeho teze o blížícím populačním propadu zdají aktuálnější dnes než v době jejich sepsání.