Někdy se verše začnou samy skládat na papír. Občas vytrysknou jak zurčící pramen, jindy vystřelí jak dávka z kulometu. A nebo jako když zakřičí duše. Nikdy jsem to pořádně nepochopila. Vzpírají se zákonům rozumu. Emoce bouřící a zmítající jedním srdcem se přes slova i odmlky přenesou do dalšího a tam zapálí plamínek porozumění. Když se to podaří...