První část slavné dilogie (která pokračuje románem Děrsu Uzala) vypráví o dvou expedicích, jež v letech 1902 a 1906 podnikl ruský cestovatel a spisovatel Vladimir Arseňjev. Již během první výpravy se autor seznámil s domorodým lovcem a stopařem Děrsuem z rodu Uzala. Oba muži, pocházející z naprosto odlišných kultur a poměrů, se znovu setkali o čtyři roky později a během dlouhého a strastiplného putování se mezi nimi postupně zrodilo pevné přátelství. Kniha, která stojí na pomezí faktografického cestopisu a dobrodružného románu, seznamuje čtenáře s divokou přírodou Ussurijského kraje i s tamními národy a jejich každodenním životem, zvyklostmi a náboženskými představami. Barvitě a poutavě vypráví o životě v tajze, kde každý chybný krok může znamenat smrt, kde lovci nezabíjejí zvířata pro zábavu, ale čistě kvůli obživě, a kde si lidé navzájem pomáhají přežít, aniž by za to chtěli cokoli na oplátku. Dilogie se dočkala řady vydání a byla přeložena do více než třiceti jazyků. Inspiroval se jí také věhlasný japonský režisér Akira Kurosawa. Ten podle ní natočil snímek, jenž získal Oscara za nejlepší cizojazyčný (neanglicky mluvený) film roku 1975.