Literární výzkum osobnosti Terézie Vansové a její literární, vydavatelské a osvětové činnosti poskytuje fascinující obraz ženy odhodlané, alespoň v rámci svých možností, přispět k blahu mnohých; ženy se silně zakořeněným žebříčkem hodnot, který si nejenom vystavěla, ale během svého života jej také následovala; ženy často osamocené a osamělé, stojící mimo hlavní proud jak literární, tak i politický či ideový, ženy jakožto zástupkyně slovenské inteligence, avšak žijící svůj život v úzkém sepětí s venkovským slovenským lidem. Terézia Vansová si plně uvědomovala funkčnost literární komunikace na lince autor – čtenář – dílo a považovala literaturu za jeden z nástrojů masové komunikace, díky kterému byla schopna ovlivňovat i hodnotový rámec samotného čtenáře.