Autorky věnují pozornost žákům s vysoce funkčním autismem a Aspergerovým syndromem v běžné škole. Při přípravě publikace využily dlouholeté zkušenosti, které získaly při terapeutické práci s žáky s poruchou autistického spektra a při poradenství jejich pedagogům a blízkým osobám. Porucha autistického spektra je neviditelný hendikep s dalekosáhlými důsledky pro peda­gogickou práci – nejen pro učitele, ale i pro žáky, od kterých se díky jejich intelektuálním schopnostem očekává, že by měli být schopni ve škole „úplně normálně“ fungovat. Avšak důsledky diagnózy snižují jejich celkovou funkčnost natolik, že bez potřebné míry podpory ve školním prostředí selhávají, setkávají se s neporozuměním a řadou neúspěchů. Přitom často stačí jen zavést drobná opatření, která mohou situaci žáka s PAS výrazně zlepšit. Někdy je naopak zapotřebí opatření rozsáhlejších.