"Válka je pokračováním politiky jinými prostředky. A začíná okamžikem, kdy padne rozhodnutí o záměru. Vše další se rovná lépe či hůře skrytým přípravám," svěřil se ve svých pamětech pruský generál a vojenský teoretik Carl von Clausewitz. Podlehl choleře v roce 1831, ale i o více než sto let později, v čase hitlerovské "třetí říše", měla jeho slova své oprávnění. Vzdálena realitě je romantizující představa, že tajná fronta, jíž se mezi některými zasvěcenci říkalo spodní patro války, rozhodovala v době příprav na agresi a potom i přímo za války jako takové o všem podstatném, co se událo. Stejně nepravdivý by však byl i názor, že toto zákulisní, skryté a v mnohém dodnes nezmapované a asi i nezmapovatelné dění zůstalo zcela bez vlivu na vývoj událostí. Pravda se nachází, jak to často bývá, někde uprostřed. A právě hledání pravdy je přece to, co nás přitahuje. O nic menšího nám nejde, pokusíme-li se nyní ve dvou kapitolách nahlédnout pod povrch dramatických událostí v čase, kdy nacistické Německo chystalo jednotlivé etapy svého nestoudně velikášského dobyvačného tažení.