Četl jsem si Skotský deník Z. J. Pojmana se stoupajícím zájmem. Autor nás totiž uvádí do dosti nezvyklého prostředí. Odejel do Skotska, aby si tu vydělal trochu peněz, které potřeboval na splacení dluhů. Tak se dostal do prostředí středoevropských a východoevropských gastarbeiterů, nijak zvlášť vítaných, posílaných povětšinou na podřadné práce. Ti, kdo si sem přišli za výdělkem, se musí potýkat s cizím prostředím i s jazykem, s nezvyklou prací. Autor toto celé nesourodé společenství vylíčil s velkou sugestivností, dovedně zachytil jednotlivé charaktery těch, s nimiž se tu denně setkával, stejně jako výborně popsal ubíjející jednotvárnost práce při pásovém zpracovávání masa v jedné z moderních kuřecích jatek. Pojmanova próza poví hodně o lidech, o nichž se dneska prakticky nepíše, a už tím, stejně jako svou bezprostředností a autentičností si určitě získá své čtenáře. Ivan Klíma