Ancrene Wisse neboli Průvodce pro poustevnice sepsal ve třináctém století neznámý autor jako duchovní příručku příkladného života pro tři urozené rekluzy, tedy poustevnice, které se v rozpuku mládí o vlastní vůli nadobro uzavřely před světem a uvnitř strohých zdí své poustevny trávily život v modlitbách a zbožném rozjímání. Příručka měla sestrám poskytovat duchovní potravu, oporu i útěchu, jedná se proto o dílo svěží a stylisticky vytříbené, které čtenáře naší doby paradoxně zaujme především množstvím vyloženě světských metafor. Věci důvěrně známé totiž měly rekluzám napomáhat dobírat se věcí duchovních. Široký tematický záběr textu i jeho cenné postřehy ke každodenní středověké přítomnosti nabízejí jedinečný vhled do života Anglie třináctého století a text právem řadí mezi nejlepší ukázky raně středověké anglické prózy.