Fiktivní deník dvojníka nejmenovaného vůdce národa, jenž přesvědčivě zobrazuje systém dialektiky moci v autoritativních režimech. Ovšem narozdíl od klasických děl daného žánru, jako jsou například romány Podzim patriarchy od Gabriela Garcíi Márqueze, Náprava dle metody od Aleja Carpentiera či Já nejvyšší od Augusta R. Bastose, Gheorghe Stroe situaci obrací a do popředí staví diktátorova dvojníka, kterému natolik vymyli mozek, že už ani nezná svou původní identitu a nedožaduje se práva na vlastní život. Dokonce se s diktátorem osobně nikdy nesetká. Zpočátku ještě mívá náznaky prozření, když mu nějaký vnější podnět nejasně připomene cosi z jeho osobní minulosti, postupem času se však natolik ztotožní se svým předobrazem, že se z pokorného vykonavatele příkazů sám stává ve vlastních očích důležitým hráčem na politickém kolbišti.