Začalo to v září 2014 s novým formátem kulturního magazínu Uni. Od té doby píše Eugen Brikcius měsíc co měsíc pro tohle médium své postily. Pak, v roce 2017, vyšlo prvních šestatřicet postil knižně. Tomáš Kubíček je označil v doslovu směle za „román o románu“. Tedy za šestatřicet minutových románů, které skládají background nebo pandán k Eugenově Nepředmětné odyseji. Tu můžeme číst jako jistou bilanci autorova života a díla: žitého díla a dělaného života. Prostě života učiněného dílem, fyziku povýšenou na metafyziku. Autorovi se ta žánrová škatulka náramně zalíbila. Bodejť by ne, když ve svých dosavadních titulech předvádí právě tohle: funkční žánrový mix, kde jsou v jedné řadě skočný verš, napínavé dějové vyprávění, aforistická zkratka, filozofická hloubka i esejistická šíře. A vždycky přes vybraná jména, napříč víc než dvěma tisíciletími času, napříč kulturami a živými i mrtvými jazyky, jako by ti spříznění volbou seděli s Evženem u jednoho stolu – právě teď a právě tady.