Kniha Ulricha Becka Riziková společnost patří k nejvýznamnějším knihám, které byly v posledních více než třiceti letech na toto téma napsány. Ovlivnila nejen řadu dalších myslitelů, ale celý způsob uvažování o tomto problému. Pro mnohé se stal Beck zosobněním zcela nového přístupu sociologie k ekologii. Jeho práce reflektují existenci mezí růstu a snaží se ukázat, jak se tato skutečnost promítá do charakteru moderní společnosti, jak je zároveň tímto charakterem spolupodmiňována a stále znovu reprodukována. Beckova koncepce rizikové společnosti ve světové sociologii zdomácněla, tím spíše, že je spjata s podnětným vstupem do probíhající debaty o skutečné povaze modernity a o celkovém smyslu procesu modernizace. Jako doslov je v knize otištěn text přednášky Ulricha Becka World Risk Society Revisited z února 2002. Ulrich Beck (19442015) byl profesorem sociologie na Mnichovské univerzitě, kde v letech 19922009 vedl Institut sociologie. Od roku 1997 současně působil na London School of Economics and Political Science. Byl rovněž významným publicistou, jehož články otiskovaly přední evropské deníky a týdeníky. Napsal řadu knih, z nichž nejznámější je právě Riziková společnost z roku 1986, která od té doby vyšla v desítkách překladů po celém světě. K jeho dalším pracím patří Gegengifte (1988), Das ganz normale Chaos der Liebe (spolu s E. Beck-Gernsheim, 1990), Politik in der Risikogesellschaft (1991), Reflexive Modernization (s A. Giddensem a S. Lashem, 1994), Schöne neue Arbeitswelt (1999), Weltrisikogesellschaft (2007), Das Deutsche Europa (2012) a mnoho dalších. V českých překladech vyšly jeho knihy Co je to globalizace? (CDK, 2007), Moc a protiváha moci v globálním věku (SLON, 2007), Vynalézání politiky (SLON, 2007), Dálková láska (spolu s E. Beck-Gernsheim, SLON, 2014) a Německá Evropa (Filosofia, 2015).