Kontroverzní lingvista a svérázný filozof Roy Harris v knize Racionalita a gramotná mysl provokativním způsobem reviduje západní představy o vztahu gramotnosti a racionality. Je racionalita jen vedlejším produktem gramotnosti? Jak souvisejí Aristotelovy představy o jazyce či takzvaný jazykový mýtus s logickým a racionálním myšlením? Jaká je souvislost mezi schopností číst a psát a schopností počítat? Tyto a další otázky předkládá Roy Harris na pozadí ostré kritiky učenců od Aristotela až po Wittgensteina, Russella, Luriju či Searla s cílem ukázat, že při posuzování racionality mylně považujeme gramotnost za zaručenou a neutrální instituci. Přitom je gramotnost původcem skriptistické iluze, že výhradně gramotná racionalita je skutečně racionální. Překonat tuto iluzi pro Harrise znamená především vypořádat se s dědictvím aristotelského pojetí jazyka a logiky v moderní filozofii, antropologii, sociologii, psychologii i lingvistice a navrhnout alternativní teorii znaku v podobě integracionistické sémiologie.