Kniha shromažďuje texty z let 1995–2001 a lze ji chápat jako obsáhlou a pestrou syntézu autorovy „prozatímní“ básnické tvorby. Groteskní rozměr intelektuálního naivismu, který nutkavě touží přizpůsobovat metaforiku rýmům, připomene dikci Starých zpěvů, básně psané volným veršem se v motivech navracejí k přírodně a milostně lyrickým momentům Cizrny. A ovšemže i v této knížce autor nahlíží svět osobitě a s jazykovou bravurou.