Autorka, původní profesí učitelka klavíru, představuje v italském kulturním prostředí prototyp klauna v sukních. Její přiléhavé, často tvrdé výrazivo, vynalézavé metafory a sarkasmus jsou nástroji, které jí slouží k destrukci mediálních mýtů o ideálu ženské krásy. Na stránkách svého deníku nastiňuje celou řadu společenských témat , k nimž zaujímá zásadně vyhraněné a osobité postoje, které neustále podepírá bohatou argumentací a nepřebernými příklady z praxe.