V současném světě dochází ke změně pohledu na liberální demokracii. Přestává platit obecná politická a kulturní shoda na tom, že liberální demokracie představuje završení dějin, že společenská individualizace je tím nejlepším a nezrušitelným principem, kdežto kolektivní identity jsou věcí minulosti. Liberální společnost, dosud oslavující postmoderní mnohost a jinakost, se proměňuje ve společnost roztříštěnou do uzavřených komunit, v níž se vytrácí jednotící ideál občanství a lidských práv. Kniha nabízí analýzu vznikajících nových forem politického a myšlenkového sjednocování, tak jak se projevují v současných teoriích lidu, v myšlení teologického hnutí radikální ortodoxie a v populistických hnutích.