Kniha je překladem více než devadesáti lidových vyprávění z pozdního období korejského království Čoson (1392–1910), která jsou součástí sbírky Čchonggu jadam (Neoficiální historky ze Země zelených hor), sebrané a zapsané anonymními autory kolem poloviny 19. století. Z velké části se jedná o příběhy reálných postav na pozadí skutečných historických událostí, ale tento základ je dobarven vypravěčskou invencí, která příběhy prokládá nadpřirozenými jevy, snovými viděními a tajuplnými osudovými zvraty. Kulisu vyprávění tvoří tradiční společnost po staletí ovládaná strohou neokonfuciánskou morálkou, která prosazovala uměřenost, střídmost, mravní zásadovost a v osobních vztazích bezmeznou oddanost vůči rodičům a panovníkovi, úctu ke starším a věrnost jedinému muži. Příběhy samotné však odrážejí prozaičtější realitu, ve které obyčejní i urození lidé sní o získání bohatství, společenského postavení a prestiže, touží po zdraví, sexuálním uspokojení, dlouhém věku a početném potomstvu. Vyprávění též nepřímo naznačují dobový rozklad společenského a ekonomického řádu, konflikty mezi sociálními vrstvami a někdy ironickým tónem poukazují na úpadek tradičních hodnot. Ačkoliv se tedy nejedná o plnohodnotný historický pramen, může čtenář prostřednictvím těchto příběhů letmo nahlédnout do všedního života a myšlenkového světa lidí ve staré Koreji.