Legendární sága o historii války bohů, lidí a králů, jež trvala sedm tisíc let - o neznámých zemích a událostech - osudu a proroctví, které musí být naplněno! Ze všech bohů byl nejkrásnější Torak a jeho lidem byli Angarakové. Zapalovali před ním oběti, nazývali ho Nejvyšším Pánem a Torakovi byla vůně obětí i slova zbožňování příjemná. Ale jednoho dne se dozvěděl o Aldurově Orbu a od té doby neměl klidu. Konečně to nevydržel a vydal se za Aldurem. "Bratře," začal, "není od tebe hezké, že se straníš naší společnosti. Měl by ses toho drahokamu, který odvádí tvou mysl od našeho společenství, vzdát." Aldur se zahleděl do bratrovy duše, prohlédl klam a vyčinil mu: "Proč si nevšímáš svého království, Toraku? Nestačí ti snad Angarakové? Nechtěj se zmocnit Orbu, nebo se ti pomstí." Toraka zasáhla Aldurova slova velmi nelibě. Pocítil takovou hanbu, že proti bratrovi pozdvihl ruku a vší silou ho udeřil. Poté vzal drahokam a utekl. Ostatní bohové nutili Toraka, aby Orb vrátil, ale ten je neposlechl. Tehdy proti Angarakům pozvedly ostatní národy zbraň a svedly s nimi válku. Válka bohů a lidí se rozhořela po celé zemi a trvala až do doby, kdy nedaleko výšin u Korimu pozdvihl Torak Orb do výše a přinutil ho, aby spojil svou vůli s jeho a rozdělil zemi na dvě půlky. Hory se začaly hroutit a moře vystoupilo z břehů. V tu chvíli spojili své vůle Belar a Aldur a stoupající moře zastavili. Ovšem jednotlivé lidské rasy již byly odděleny a totéž se stalo bohům.