Další svazek souborné edice Komenského spisů navazuje tematicky na svazek 9/I. Zahrnuje Komenského práce týkající se minulosti i současnosti Jednoty bratrské. Je to zejména Komenského edice a překlad osmé knihy dějin Jednoty bratrské od polského šlechtice Jana Lašického; Komenský si tuto část Lašického spisu vybral proto, že pojednává o církevním řádu Jednoty, a právě na něj chtěl v době po uzavření vestfálského míru zvláště upozornit, protože jej považoval za velmi důležitý pro přežití církve rozptýlené v exilu. Spis tedy sleduje především pastorační cíl, v české verzi nabádá k návratu k vnitřní kázni v životě Jednoty, v latinské verzi připomíná sesterským evangelickým církvím jednak dlouhou tradici české reformace, jednak důraz na již zmíněnou vnitřní kázeň v životě Jednoty. Svazek dále obsahuje dva drobnější latinské spisky, volně spjaté s osobností švédského krále Karla X. Gustava. První z nich, Vyhlazení Lešna, podrobně líčí poslední dny obyvatel Lešna před dobytím a vypálením polskými vojáky v dubnu 1656. Tato událost, v rámci švédsko-polské války málo významná, byla osudová pro tamní živé centrum Jednoty i pro Komenského osobně. Druhá práce, Děkovné provolání Nejjasnějšímu králi Švédů Karlu Gustavovi, napsaná u příležitosti zpočátku úspěšného tažení proti Dánsku v roce 1658, patří ke komeniologickým objevům 20. století. Stejně jako ve spisku Panegyrik, věnovaném témuž panovníkovi zhruba o tři roky dříve (viz Opera omnia 13) Komenský také zde vyzdvihuje vojenské schopnosti a vladařské přednosti krále jako vzor pro křesťanské panovníky.