O institucích české demokracie toho dnes víme dost, o politických postojích občanů a způsobech jejich politického jednání systematické informace především z posledního období chybí. Ve veřejné diskusi se tradují sdílené předsudky o lhostejných a pasivních Češích, kteří jen nadávají u piva a nic nedělají, o lidech zklamaných nenaplněným příslibem roku 1989, či o současných mladých, které politika vůbec nezajímá. Nebo se nejedná o předsudky? Tato kniha by měla poskytnout odpovědi, které se opírají o dostupná data. V první části se zaměřuje na analýzu vývoje základních demokratických hodnot a postojů českých občanů od roku 1990 a ve druhé na způsoby, jakými se politicky projevují nebo, jinak řečeno, jak participují v politice. Autoři se tak snaží přispět k diskusi o povaze české demokracie a zapojení občanů do demokratického procesu. Dlouhodobá perspektiva, překračující u řady analýz více než dvě dekády, jim umožňuje pokrýt období jak před, tak po vstupu do Evropské unie, přičemž druhé období charakterizuje v postkomunistických zemích návrat nejistoty a politizace zdánlivě nezpochybnitelných základů demokracie. Jaký typ režimu preferují čeští občané a jakou demokracii chtějí? Jsou ochotni k fungování demokracie také sami přispívat? Jsou přesvědčeni o tom, že mohou politiku ovlivňovat? Nakolik se různé sociální skupiny odlišují z hlediska politické participace? Autorský tým tvoří současní a bývalí pracovníci Sociologického ústavu AV ČR, v.v.i., kteří dlouhodobě zkoumají postoje veřejnosti k politice a politickou participaci.