Nová semena kontemplace jsou jednou z nejčtenějších a nejoblíbenějších knih Thomase Mertona. Křesťané i nekřesťané chválí Mertona jako pozoruhodného pokračovatele meditativní tradice sv. Jana od Kříže, Oblaku nevědomí a středověkých mystiků, ve Spojených státech se Merton často srovnává s Thorauem. Nová semena kontemplace se snaží probudit spící vnitřní hloubky ducha, který západní člověk tak dlouho zabíjí, usilovat o hluboce kontemplativní a mystický rozměr v našich životech. Pro Mertona „každý okamžik a každá událost života jakéhokoli člověka na zemi zasazuje něco do jeho duše. Stejně jako vítr nese tisíce okřídlených semen, tak s sebou každý okamžik nese zárodky duchovní vitality, které nepozorovaně spočinou v mysli a vůli člověka. Větší část z těchto nesčetných semen zahyne a ztratí se, protože lidé nejsou ochotni je přijmout: semena jako jsou tato nemohou totiž vzejít jinde než v půdě svobody, spontánnosti a lásky.“ Thomas Merton (1915–1968) byl jeden z nejvlivnějších katolických autorů 20. století, trapistický mnich v Abbey of Our Lady of Gethsemani v americkém státě Kentucky.. Napsal přes 50 knih a nespočetné množství esejí a kritik. Byl rovněž zastáncem ekumenismu, angažoval se v dialogu s východními náboženstvími např. s tibetským dalajlámou, vietnamským zen-buddhistickým mnichem a mírovým aktivsitou Thich Nhat Hanhem či japonským filozofem D. T. Suzukim. (V roce 1968 o něm dalajláma řekl, že má hlubší znalosti buddhismu než jakýkoli jiný křesťan, kterého kdy potkal). Jeho životní dráha skončila předčasně v poměrně mladém věku, když byl nešťastnou náhodou zabit elektrickým proudem.