Publikace se zabývá problematikou nabytí nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí od nevlastníka podle předchozí civilní úpravy i podle nového občanského zákoníku. Předchozí občanský zákoník č. 40/1964 Sb. neupravoval vyjma stanovených případů (n apř. vydržení) nabytí nemovitosti od nevlastníka, přičemž prakticky po celou dobu jeho platnosti byla právní (soudní) prací respektována zásada, že na základě pouhé dobré víry v zápis v katastru nemovitostí nelze nabýt vlastnické právo k nemovitost i. Autor v publikaci stručně popisuje vývoj judikatury v předmětné materii, která postupně na půdě Ústavního soudu vyústila v závěr připouštějící nabytí nemovitosti od nevlastníka tzv. dobrověrným nabyvatelem. Publikace zachycuje judikatorní tenzi me zi Ústavním soudem a Nejvyšším soudem a snaží se vyložit podstatné argumenty, které měly vliv na odlišnost této judikatury. Publikace se stane jistě cennou příručkou pro všechny, kteří se věnují právní úpravě nemovitostí a mají zájem o ucelenější vhled do předmětné problematiky.