Vaše životní hra na „správnost“ je… lží. Hrou na pravost vzniká nepravá existence, lživý duch, falešný člověk. Ve hře na správnost se ocitá prakticky každý, ovšem nanejvýš tragickým a zároveň směšným je ten, kdo o svém komediantství už ani nepochybuje, kdo se za všech okolností dovede zaštiťovat něčím pravdě podobným. Falešní lidé se bláznivě léčí z pochybností o své pravosti vzájemným utěšováním, sliby a odváděním pozornosti. Instinktivně (a správně!) cítí, že pouhé zrnko pravdy by jejich temný svět prosvítilo skrznaskrz… Je však nutné opustit způsoby pokrytců, kteří, když nad sebou cítí oprávněný soud, buď zalézají do děr, nebo se odvolávají na tajemství a dovolávají se nějaké vyšší autority. Ježíš, onen dodnes nepochopený Syn Boží, takovým vytkl: „Pokrytci! Umíte rozeznat úkazy na zemi i na nebi; jak to, že nerozeznáte, jaký je teď čas? A proč ani sami nepoznáte, co je správné?“ Na to, co je správné, si můžete (průběžně…) odpovídat při čtení…