Předmětem monografie je sémantická analýza filmového stylu nedávno zesnulého maďarského režiséra Miklóse Jancsóa (1921–2014), která se soustředí na 17 snímků z období let 1963 (Odvrácená tvář) až 1981 (Tyranovo srdce), kdy se režisér důsledně věnoval historické tematice a kdy si vytvořil konzistentní filmovou poetiku, spojenou s vysoce stylizovaným pojetím prostoru (podtrženým širokoúhlou kamerou), choreografií postav a vyhraněnou ideologií násilí a nahoty. Jednotlivé analýzy doprovází bohatý ilustrativní a poznámkový doprovod. Kniha je doplněna také o vyčerpávající bibliografie a filmografie probíraných snímků.