Ve své poslední knize se francouzská psycholožka věnuje fascinující osobnosti rakouské císařovny Marie Terezie, výjimečné ženy v dějinách, která dokázala skloubit politickou dráhu panovnice mocného státního útvaru a roli matky, úzkostlivě pečující o výchovu svých dětí. Studium historických materiálů v archivech (díky českým šlechtičnám pohybujícím se v okolí císařovny pochází mnoho dokumentů z českých archivů) umožnilo autorce vykreslit obraz Marie Terezie jako důkladné a starostlivé matky, někdy vůči svým dětem i velmi přísné a tvrdě upřímné. Čtenáři se dozví, jaké pokyny Marie Terezie udílela vychovatelům, jak prožívala nemoci svých dětí i které ze svých potomků upřednostňovala s ohledem na zájmy monarchie. Srdce Marie Terezie patřilo jak jejím dětem, jejichž výchova se vymykala dobovým zvyklostem u panovnic a aristokratkám její úrovně, tak monarchii, které vládla. Výchova dětí s ohledem na zájmy Rakouska-Uherska přitom nemohly uniknout častým konfliktům a nevraživostem i mezi potomky, ale nejmocnější vládkyně tehdejší Evropy se je vždy snažila řešit s láskou, diplomacií a noblesou.