Dospívání není lehké. Nestačí, že vám doma uháčkovali šaty z chemlonu a že vás ve škole nutí nosit pionýrský šátek, ještě o vaši výchovu zápolí velice neortodoxní babička Máňa a mladá maminka Aranka. Zdálo by se, že tím výčet strastí dětství v Praze 60. a 70. let pro malou Simonu končí, jenže pak „mi došlo, že budu nosit brýle už nafurt.“ Vtipně, bez patosu, s citem pro pointu, tak vypráví Simona Bohatá příběh Máni a druhých, příběh svého dětství.