Běla se za Pavla, jehož rodiče mají restauraci na malém městě, provdá z velké lásky. Kvůli budoucímu manželovi se dokonce vyučila kuchařkou, ačkoli odjakživa toužila být učitelkou. Pavel i jeho rodiče ji přitáhli k rodinnému podnikání, ačkoli Bělini rodiče i její kamarádky vztyčovali varovně prst. Sprcha přišla hned po svatbě. Tchyně Bělu pověřila, aby uvařila polévku, a tenkrát Běla slyšela tu větu poprvé: „Maminka vaří líp, miláčku.“ Podaří se jí manžela přesvědčit, že tahle věta opravdu není motivační?