Mám velmi potulné myšlenky, které je někdy těžké ukrotit. Když se rozeběhnou nějakým směrem, tak ten směr většinou nedrží a pořád někam odbočují. Mé myšlenky jsou milovnice odboček. Vesměs bývají ty odbočky zároveň slepé uličky. Ale z těch už umím vycouvat a vrátit se na hlavní cestu. Anebo vycouvat a vjet do jiné slepé uličky. Vlastně nikdy tím pádem nevím, kam vůbec dojedu. A tak mi souhrnem vzniká pod prsty, běhajícími po klávesnici počítače, všehochuť. Pestrá skládanka. Takže začteš-li se, narazíš třeba na problematiku vulgarismů a jejich nadužívání, aby sis vzápětí objasnil názor na často probírané téma třetího pohlaví. Pak se nějaká myšlenka stočí k psaní písňových textů a tomu, jak podivně někdy vznikají i jaké mívají kolikrát osudy. Postavení dršťkové polévky v naší společnosti je ze zcela jiného hrnce. Nemusím tě doufám vábit tím, že se i zasměješ. Tak čti.