Kniha nahlíží na sociologii ve střední Evropě před druhou světovou válkou postupně ze čtyř vzájemně se doplňujících úhlů pohledu: z pohledu dějin institucí, z perspektivy historické sociologie vědění, dějin idejí a z pozice sociologické teorie. V souladu s tím autor člení látku do čtyř tematických okruhů: Přibližuje institucionalizaci oboru ve střední Evropě v porovnání s vývojem v zemích na západě i na východě. Srovnává národní sociologické diskurzy s využitím obsahové analýzy dobových sociologických časopisů. Porovnává díla klíčových teoretiků. Využívá klasické koncepce pro řešení některých soudobých teoretických problémů. V kombinaci s komparativním přístupem ke zkoumané látce tak kniha přináší plastický obraz klasické sociologie ve střední Evropě. Kdy a jakými cestami se etablovala sociologie v zemích střední Evropy? Bylo formování sociologie ve střední Evropě jen doháněním ujíždějícího vlaku velkých západních sociologií? A jak tomu bylo dál na východě? O čem psali první sociologové v Polsku, na Slovensku, v českých zemích, Maďarsku nebo Rakousku? V čem se lišily národní sociologické tradice? Jaké intelektuální vzory ve střední Evropě dominovaly, domácí nebo západní? Znali se a ovlivňovali středoevropští sociologové mezi sebou? Vzniklo ve střední Evropě v počátcích sociologie něco významného? A dozvěděli se o tom i v zahraničí? Kdo je sociologickým klasikem ve střední Evropě? Jaký byl vztah mezi klasickou sociologií a politickými režimy? Kde měla ve střední Evropě sociologie ustláno na růžích, a kde spíš na trní? Přispívala sociologie rodící se v době budování národních států ve střední Evropě ke konstrukci národní identity? Zrodil se funkcionalismus ve střední Evropě?