Karel Vaňura, malíř a sklář, je jedním z nejoriginálnějších tvůrců v českém umění 2. poloviny 20. století, dokládá to i tato monografie s množstvím reprodukcí obrazů, asambláží, skleněných vitrají a realizací v architektuře. Vaňura nepřijímal, respektive mechanicky nepřejímal dobové styly a směry, jeho tvorba je původní a autentická. Vaňura v mnoha dílech dosáhl originálních řešení, jak po vizuální, tak po technologické stránce; koncem šedesátých let byl označován jako jeden z nastupujících talentů československého umění, sklářského i malířského. Právě taková tvorba tvoří z českého umění druhé poloviny 20. století onu pestrou, lákavou směsici, která stále překvapuje a inspiruje a která ukazuje, že je stále co objevovat. Tato monografie je prvním komplexním zpracováním díla autora, který kromě vlastní tvorby jako uznávaný pedagog ovlivnil celé generace výtvarníků a který mnohokrát starost o práci ostatních kladl nad svou vlastní tvorbu.