Karel Jíše se narodil v roce 1891, v období první republiky byl parlamentním a politickým zpravodajem Českého Slova a později také šéfredaktorem. V prosinci 1939 odešel do exilu. Působil na Středním východě a v Londýně. V Londýně se názorově rozešel s představiteli národních socialistů a demokratů a se. Benešem. Po návratu do vlasti se dostal do hledáčku komunistů se záměrem využít Jíšeho proti národním socialistům a dr. Benešovi. Návrh na jeho využití schválil generální tajemník ÚV KSČ Slánský. Po únoru 1948 začal pracovat ve vedení Československé strany socialistické a v Melantrichu. Byl sledován StB. Při přípravě procesu se Slánským byl v roce 1952 zatčen se záměrem, že Slánský podporoval Jíšeho jako anglického špióna. Špionáž se nepodařilo prokázat, proto se hledal jiný důvod k odsouzení. Po 22 měsících vazby byl odsouzen v tajném procesu na 6 let vězení za články z roku 1939 údajně propagující fašismus. Na základě amnestie prezidenta Zápotockého byl v roce 1956 propuštěn, s podlomeným zdravím, s tuberkulózou. Zemřel v roce 1959 v 68 letech. Kniha byla zpracována na základě jeho osobního archivu a dokumentů StB. Ukazuje bezpráví padesátých let, dokumentuje práci a metody StB, situaci v emigraci, vývoj jeho vztahu k dr. Benešovi, k národním socialistům, několik jeho článků porovnávajících fašismus a komunismus, články za které byl odsouzen. Pro doplnění jeho charakteristiky a doby jsou citovány zajímavé dopisy od žen. Třetinu knihy tvoří dokumenty StB, další třetinou je korespondence a články Karla Jíšeho.