Charakter každého národa je plný rozporuplných rysů, ale Rusko to dovádí do naprostých extrémů. Rusové jsou fatalisté; jsou přesvědčeni, že život je jako zebra: po bílém pruhu nevyhnutelně následuje černý. Nejenže všechno zlé je k něčemu dobré, ale také všechno dobré musí mít v sobě něco zlého. Takže když je zrovna všechno v pořádku, lze s jistotou řícti, že věci se nejspíš změní k horšímu. A naopak. A vše je dáno osudem. Asi nejcharakterističtějším ruským rysem je potřeba pospolitosti. Rusové málokdy udělají něco, za čím by se neskrývala jejich vzácná láska k bližnímu. Tato mocná síla jim vždy pomáhala přežít dlouhé a nesporně velmi tvrdé dějiny. Rusové mají duše romantiků. Čím těžší je život, tím silnější je i romantik v každém Rusovi. Jsou schopni čekat a doufat ve zlepšení za podmínek, které by se téměř komukoli jinému zdály zcela neúnosné.