Spiknutí ke zničení církve zevnitř se Taylor Marshall zabývá tématem, které se dnes úmyslně ignoruje. Bylo by nepoctivé a nezodpovědné pouze konstatovat fakta o současné vnitřní krizi církve a zabývat se symptomy. Musíme zkoumat samotné kořeny krize, které lze v rozhodující míře označit za infiltraci nevěřícího světa a zejména zednářů do církve – infiltraci, která podle lidských měřítek mohla efektivně uspět pouze pomocí dlouhého, metodického procesu. Kristova církev vždy byla a vždy bude pronásledována. Vždycky do ní budou pronikat její nepřátelé. Nejvyšším strážcem v církvi je římský papež, vrchní pastýř biskupů i věřících. Od té doby jsou v církvi vetřelci – kněží, biskupové a ve velmi vzácných případech i papežové. Odvážní biskupové, kněží i laičtí věřící za posledních padesát let takto bili na poplach několikrát. Ti, kdo v církvi zastávají odpovědné úřady, však jím však nevěnovali pozornost, jak měli, a tak se vetřelcům – vlkům v rouše beránčím – dařilo nerušeně páchat spoušť v domě Božím, v církvi. Ani ten nejzákeřnější plán na zničení církve zevnitř neuspěje.