Románová prvotina italského spisovatele, ve které vzdal hold smělým průkopníkům pokroku 19. století, lidem, kteří měli odvahu jít za svou touhou a za svým snem, nebáli se riskovat a dokázali unést prohru. Hrdinové Hradů hněvu sní o zemi zbrázděné železničními tratěmi, ve kterých spatřují pomníky přímočaré trajektorie osudu sní o skleněné architektuře, kde bude člověk konečně v bezpečí, sní o tom, že objeví neviditelné noty, pořídí katalog života, naleznou to, co ztratili, zvítězí nad vlastním strachem, nad sebou samými, nad osudem. A není důležité, jestli se jejich sny vyplní, Bariccovi hrdinové nemusí bezpodmínečně vyhrávat, pro ně je důležité nevzdát se, zkoušet to zas a znovu.