Holokoulí provokativním způsobem odhaluje mýty o sexu, které jsou tabu, zatímco užívá jemná nuance, kterými román zobrazuje jádro problému. Jeden z nejúspěšnějších norských debutových románú všech dob, vysoce kontroverzní Holokoulí, podnítilo rok dlouhou mediální debatu, změnilo tisíce životú. Román byl veleben a nazýván zachráncem života a zároveň také zuřivě pálen na smetišti. Film podle románu Holokoulí měl v Norsku premiéru v červenci roku 2013. Příběh o Karlovi, Kristiánovi a Leovi navždy změní čtenářúv pohled na vztahy mezi muži a ženami. V státě, kde ženy vlastní veškerou moc a veškeré výhody, ženy zjistili, že existuje jenom jediný typ ideálního muže – je to muž, který má vždy hezky vyholené koule. V snaze porazit světoznámého milovníka žen Casanovu, se naši tři hlavní hrdinové stanou oběťmi vlastního šarmu a destrukce, ve hře, ve které jsou všichni muži a ženy odsouzení k prohře. Holokoulí vede čtenáře temnou a zároveň zábavnou cestou popředím moderního světa svádění a sexuality. Tento román přijme i ty nejurputnější feministky přiznat, že ženy vyhrály v boji mezi pohlavími. „Ta holka v zeleným?“ zeptal se a obočím ukázal na holku, po které jsem pokukoval. „Už nějakou dobu je singl. Chtěla by, aby jí někdo sbalil, ale není si úplně jistá, co hledá. Je moc plachá, aby udělala první krok. Na osmdesát procent ji můžeš mít už první noc.“ „Znáš ji?“ zeptal jsem se. Zkoušel snad dát nás dohromady? „Nikdy jsem ji neviděl,“ usmál se a podíval se mi do očí. „Nazdar, jsem Karl. Dáme si něco k pití.“