Projekt seznamuje veřejnost s mnohovrstevnatou osobností malířky, ilustrátorky a designérky textilu Marie Fischerové-Kvěchové, která byla odvážnou a emancipovanou ženou, ale také milující matkou a duší vily Sakrabonie v Černošicích, kde se koncentrovalo společenství jedné z mnoha větví rodiny Fischerových. Ti vlastnili prosperující cihelnu v Libčicích nad Vltavou a byli v českých zemích prvními, kteří se na konci 19. století začali s velkým úspěchem věnovat výstavbě zděných továrních komínů a komínů s vodojemy. Masarykův citát Hlavu vzhůru! Furt se de! se stal nejen mottem této části projektu Průmysl a umění, ale zejména heslem rodiny v době, kdy po více než půlstoletí usilovné práce na poli stavebního průmyslu přišel únor 1948 a znárodnění podniků Fischerových. Vedle firem propadly státu i pozemky a mnohé obytné stavby a členové rozvětvené rodiny se museli s tímto převratem vypořádat, najít si jiné uplatnění a nové místo k životu. Marie Fischerová-Kvěchová se prosadila v prostředí do té doby převážně maskulinním jako aktivní žena a tvůrkyně národních hodnot. Multidisciplinární myšlení umělkyně propojovalo volné umění, ilustraci, knižní tvorbu a užité umění. Svoji tvorbu zasvětila třem hlavním tématům, k nimž se neustále vracela: přírodě, lidové kultuře a dětem. Její popularita jako ilustrátorky knih pro děti kulminovala na konci třicátých let a během druhé světové války. Po komunistickém puči v únoru 1948 nemohla veřejně prezentovat své dílo. Jako umělkyně spjatá s masarykovskou demokracií byla označena za vládní malířku z první republiky. Její knihy musely zmizet i z veřejných knihoven a antikvariátů. Přestože bylo vydávání knih s jejími ilustracemi s nástupem komunismu na dlouhá desetiletí přerušeno, její nesmírně bohatá ilustrátorská činnost měla velký ohlas a vliv na utváření estetického cítění dětí několika generací. V její osobnosti se zároveň zrcadlí principy otevřené Evropy a duchovní a demokratické hodnoty první republiky.