Kniha se věnuje kritickým dějinám slovníků španělské varianty romštiny, tzv. caló. Nejprve pojednává o teoretické lexikografii a aplikaci jejích pravidel, především z oblasti metodologie kritiky slovníků, na korpus slovníků caló. Hlavní část práce se pak věnuje kritické historii slovníků této smíšené varianty španělské romštiny, a to od prvních rukopisných dokumentů z 16. a 18. století, přes slovníky lexikografů-amatérů z 19. století až po ty z 20. století. Závěrečné kapitoly jsou věnovány heslářům a slovníčkům caló přítomných v publikacích o flamenku a o španělských Romech.