12. dubna 1961. Toto datum patří k nejvýznamnějším v dějinách lidstva. Vyvrcholily jím závody dvou supervelmocí v dobývání kosmu. A je až absurdní, jak málo se o tak významné události dnes ví a jakým tajnůstkařením je dosud opředena. Když Gagarin po návratu z vesmíru přistál nouzově v poušti kdesi v Kazachstánu, v troskách kabiny jeho lodi se našel záhadný předmět, který se v ní před startem nevyskytoval. Byla to jakási tyč se světelným svazkem zářivě zlatých vláken, a jak vědci po zevrubnějším bádání zjistili, zdrojem neuvěřitelně silné energie. Moskva si po léta se záhadnou „Gagarinovou věcí“ nedokázala poradit, a tak byla nakonec Chruščevem předána jako vstřícné gesto řešení karibské krize prezidentu Kennedymu do USA, kde byla podrobena dlouholetému výzkumu v NASA. Teprve v našem tisíciletí se Gagarinova věc dostává do rukou několika studentů z bývalého východoevropského bloku a je podrobena zkoumání a rekonstrukci co umělecký objekt. Dokonalá fikce i v Americe známého výtvarníka Jiřího Černického (jeho dílo je tam zastoupeno v mnoha prestižních galeriích) je doložena mnoha dokumentárními fotografiemi a dokonce suchou restaurátorskou zprávou, takže je ještě někdo, kdo neuvěří v existenci Gagarinovy věci? Umělecky vypravená knížka v typografii Marka Pistory vychází 12. dubna ke 45. výročí vstupu člověka do vesmíru.