"Miroslav Zikmund: ""My jsme byli vlastně takoví filmařští neumětelové a na učení se práce s kamerou nakonec nezbylo před odjezdem moc času!"" Jak se tedy stalo, že se z dvou ""neumětelů"" stali filmaři, kteří natočili čtyři celovečerní filmy, jež se promítaly ve vyprodaných kinech? Jak to, že natočili 147 úspěšných filmových reportáží? O Hanzelkovi a Zikmundovi se píše jako o cestovatelích a spisovatelích, ale už téměř vůbec jako o filmařích (s výjimkou encyklopedie českých dokumentaristů). Rozhodně neprávem! Tito dva pánové byli totiž zakladateli českého cestopisného dokumentu a výrazně ovlivnili jeho tvář až do dnešní doby. Jak se učili filmařině? Jaké měli wordflow či jakou používali techniku? A v neposlední řadě: jaké bylo z dnešního úhlu pohledu jejich veřejné a mediální vystupování, tedy to, čemu dnes říkáme public relation? Přidanou hodnotou této publikace je také fakt, že ji korektorova sám Miroslav Zikmund, který poskytl nejen své vzpomínky a poznámky, ale i fotografie."