Kolektivní monografie cíli zvláště na problematiku válečné (a) filmové propagandy. Zatímco na Západě se jedná o dlouhodobě zkoumané téma, u nás mu (filmoví) historici nikdy nevěnovali srovnatelnou pozornost a postupem času se „propaganda“ začíná řadit k „nejopuštěnějším“ a „nejzanedbávanějším“ termínům věd o kultuře. Množství zahraniční odborné literatury se zaměřuje na zkoumání sovětské, německé, ale i americké a britské filmové propagandy za 2. světové války. Hlavním tématem naší knihy je česká a slovenská filmová propaganda za téže (a přece jiné) války. Česká/slovenská kulturní, politická a válečná zkušenost (1939–1945) se samozřejmě liší od té britské či americké, takže ani zahraniční badatelské vzory nelze přenášet automaticky. Téma „protektorát a film“ zahrnuje specifika dobové kinematografie, včetně distribuce a recepce, „filmové osvěty“ čili propagandy, jejích institucí, a vůbec kulturní politiky. Další podstatnou oblast představují hrané a dokumentární filmy o protektorátu, resp. o Slovenském státu (SNP). Kniha se přitom pokouší v prvé řadě o nastínění širšího kontextu, tedy o vymezení tématu/vztahu války a filmu, a zahrnuje rovněž přehled sovětských a ruských filmů o Velké vlastenecké válce. Před rokem 1989 byly sovětské válečné snímky hojně uváděny v Československu a v celém východním bloku, v kinech i v televizi, takže sehrávaly významnou úlohu na poli propagandy. Je nepochybné, že 2. světová válka představuje pro ruské filmaře stále důležité téma a že produkce příslušných (vesměs) výpravných snímků se těší podpoře i ze strany současné politické garnitury v čele s prezidentem Putinem, který s oblibou zdůrazňuje význam Velké vlastenecké války jak v dějinách SSSR, tak pro současné Rusko.