JEDNO KOLO, 26 ZEMÍ A SPOUSTA KÁVY Markus Maria Weber, narozen roku 1981 ve Freiburgu im Breisgau, pracoval sedm let pro největší firmu na světě zabývající se podnikovým poradenstvím. Po spoustě nocích strávených v neosobních kancelářských budovách a v hotelových postelích si tehdy jedenatřicetiletý manažer vzal rok volno a odjel na kole do Toga, aby si tam dal kávu. Rukopis jeho knižní prvotiny vznikal na služebních cestách, v čekárnách Německých drah, v letadlech a při nespočetných porcích kávy do kelímku s sebou. Markusovi Weberovi se vede skvěle. Má přátele, je zdravý a pracuje jako manažer a prokurista pro jednu z největších poradenských firem na světě. Všechno vlastně perfektně klape. Ovšem jednoho dne mu začne jeho profesní dráha připadat nanicovitá a jeho život mezi poradami a nocemi v pětihvězdičkových hotelích sterilní. Když při jedné ranní jízdě vlakem do světa finančníků ve Frankfurtu nad Mohanem začne blíže pozorovat své kolegy, jak soustředěně hledí do svých notebooků a usrkávají přitom kávu z kelímku, učiní zásadní rozhodnutí: vystoupí z dosavadního koloběhu, pověsí oblek na hřebík a vydá se hledat. Vydá se na cestu, aby si v daleké Africe dal kávu. Coffee to go v Togu! Začíná jeho rok trvající cesta po 26 zemích, po trase dlouhé 14 037 kilometrů – a sice na kole! Luxusní hotely vymění za obyčejný maličký stan a musí se popasovat s dosud nepoznanými výzvami. Ať už se cestou setkává se zdivočelými psy v Rumunsku, s ukradeným kobercovým trávníkem v Moldavsku nebo s grizzlym na Ukrajině, zkušenost poradce je mu na jeho dobrodružné výpravě málo platná. Doopravdy ztřeštěné začne být jeho putování až ve chvíli, kdy vstoupí na africkou půdu. Sužovaný africkým vedrem a krvežíznivými komáry šlape do pedálů přes nejvyšší pohoří v severní Africe a po prašných cestách, jede stopem přes Saharu, v Senegalu bojuje s malárií a v Gambii se stane obětí přepadení. Ovšem ani kletba v Pobřeží slonoviny nebo útok hada, životu nebezpečná horečka či šílení pohraničníci ho nemohou zastavit. Na konci cesty ho čeká odpověď na otázku: Jak vůbec chutná takové coffee to go v Togu?