Na počátku této knihy byla fascinace objevy jednotlivých vědních oborů a otázky, které z nich vyplynuly. Člověk jako předmět výzkumu se jevil stále složitějším a komplexnějším, dílčí pravdy byly rychle střídány pochybnostmi a z nich vyplývajícími otázkami. Odpovědi na ně nacházejí přírodní vědy s pomocí věd společenských a díky mezioborovému dialogu. Druhým podnětem pro tuto knihu je zaznamenání posunu teologie, která nezůstala rigidně stát, ale sama hledala odpovědi na podobné otázky. Velmi zjednodušeně lze říci, že církev, která byla dříve nositelkou vzdělanosti a pokroku, se v reakci na osvícenství a militantní ateismus stala často brzdou poznání a teprve v posledním století začala postupně adekvátně reagovat na výzvy současnosti. Analýza tohoto vývoje a její překvapivý závěr si zasloužily zpracování formou odborné publikace.