První kapitola Důsledky vývoje dostupnosti bydlení na potenciální i akutní ohrožení finanční nedostupnosti bydlení se věnuje problematice fungování trhu bydlení, externalit a jiných nedokonalostí, jež mají za následek, že je bydlení pro určité skupiny domácností finančně nedostupné. Cílem kapitoly je definovat i kvantifikovat typy domácností, které by mohly být, a to zejména v souvislosti s deregulací nájemného, ohroženy finanční nedostupností bydlení v jednotlivých krajích ČR. Vývoj finanční dostupnosti bydlení může mít vliv nejen na počet domácností, zažívajících vážné problémy s uhrazením svých výdajů na bydlení, ale také na vznik problémů, spojených se sociálním vyloučením. Autoři proto věnují tomuto kontextu pozornost, stejně jako se ve své kapitole věnují i velmi specifickým a aktuálním dopadům hospodářské krize na míru ohrožení českých domácností finanční nedostupností bydlení. Druhá kapitola Souvislosti mezi finanční dostupností bydlení a porodností v regionech České republiky se věnuje důsledkům vývoje finanční dostupnosti bydlení na demografické (reprodukční) chování. Prokazuje, že ačkoliv se mladí lidé rozhodují o počtu svých dětí do jisté míry „navzdory“ vnějším podmínkám, které pro zakládání rodin mají, problémy s finanční dostupností bydlení v regionech s vysokými cenami bytů, při kontrole ostatních možných faktorů, významně ovlivňují zejména časování narození dětí, tedy věk rodičů u porodu prvního dítěte. Tato skutečnost je velmi závažná - dřívější narození prvního dítěte může totiž výhledově ovlivnit i představu o celkovém žádoucím počtu dětí a i bez tohoto možného efektu pozitivně ovlivní celkovou demografickou strukturu společnosti (lidé mají stejné počty dětí, ale protože je mají dřív, společnost stárne pomaleji). Třetí kapitola Vliv regionálních rozdílů v dostupnosti bydlení na migraci za prací poukazuje na nízkou míru vnitřní migrace za pracovními příležitostmi v českém prostředí. Bariéry pro její větší rozvoj mohou být různé; ve světě často zmiňovanými jsou podmínky bydlení. Cílem této kapitoly je tak zhodnotit, zda vývoj regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení (nájemního i vlastnického) má, při kontrole vlivu ostatních faktorů, skutečně významný vliv na úroveň pracovně orientované migrace v ČR. Nerovnoměrný regionální růst cen bydlení a mezd má totiž za následek, že se sníží motivace pro stěhování za prací. Kapitola se zabývá také otázkou, zda má na migraci za prací vliv právní důvod užívání bydlení – tedy skutečnost, zda domácnost žije ve vlastním nebo nájemním bydlení. Výsledky potvrzují, že regionální rozdíly ve finanční dostupnosti bydlení mohou skutečně vytvářet závažné bariéry pro intenzitu pracovně orientované migrace, a to zejména pro lidi s nižším ukončeným vzděláním. Na druhou stranu se v případě zkoumání faktického vývoje migračních toků na skutečných migračních datech ukázalo, že snížení regionálních rozdílů ve finanční dostupnosti bydlení mělo jen velmi omezený efekt na intenzitu migrace, s v