Emigrační vlna z let 1968–1969 byla velmi početná; neskončila ani ve chvíli, kdy normalizační režim na podzim 1969 definitivně uzavřel hranice. Po roce 1968 do exilu ve velkém počtu odešly osobnosti vskutku významné a mnohým co zůstali doma, byla v Praze upřena možnost jakékoli publicity. Autorské zázemí případných nově založených exilových nakladatelství bylo poměrně velké, toto je část příběhu dvou největších v příspěvcích Michala Přibáně: OKAMŽIKY ZRODU, Eduarda Burgeta: Z PROVODÍNA AŽ DO KOLÍNA NAD RÝNEM. JIŘÍ HOCHMAN, PRVNÍ AUTOR NAKLADATELSTVÍ INDEX, Veroniky a Václava Krištofových: OBÁLKOVÁ GALERIE SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, Petra Šámala: LUDVÍK VACULÍK MEZI EVROPOU A KANADOU. K PERIODIZACI EXILOVÝCH NAKLADATELSKÝCH AKTIVIT, Ondřeje Sládka: ČESKÁ LITERÁRNÍ VĚDA V SIXTY-EIGHT PUBLISHERS, Michala Schonberga: PROČ NEVYŠEL STÍN SVOBODY. PŘÍBĚH NENAPSANÉ KNIHY JIŘÍHO VOSKOVCE, Joanny Czaplińske: SPISOVATEL HLEDÁ IDENTITU ANEB HLEDÁNÍ SEME SAMA V NEPŘIROZENÝCH PODMÍNKÁCH, Zuzany Říhové: „JINAK NEŽ JÁ ŽIJÍ MODERNÍ AUTOŘI.“ ZKUŠENOST EXILU MILADY SOUČKOVÉ, Vladimíra Novotného: K EXILOVÝM PRÓZÁM JANA BENEŠE, Márie Stankové: SLOVENSKÝ LITERÁRNY EXIL NA PRÍKLADE IVANA KADLEČÍKA, Aleny Přibáňové: NAKLADATELKA SANTNEROVÁ, JEJÍ MANŽEL A ČTENÁŘI, Petry Loučové: ZAPOMENUTÍ KURÝŘI INDEXU. PŘÍPAD GERHARDA KÜCHENA A ULRIKE ACKERMANNOVÉ; Gabriely Romanové: EXILOVÝ (?) ČASOPIS MOST ATD.; Michala Přibáně: OKAMŽIKY ZÁNIKU, Jiřího Dědečka: MOJI EXILOVÍ DOBRODINCI.